Mohou nás státní úřady v době koronavirové krize sledovat?

Jak už jsme psali v minulém článku, data mohou v boji proti koronaviru významně pomáhat. K tomu ale aplikace umělé inteligence a datových analýz vyžadují obrovské množství dat. Čím více dat, tím lépe. V souvislosti s epidemiemi infekčních chorob jde zejména o lokalizační data a údaje o zdravotním stavu. Jejich využití je ovšem regulováno platnými právními předpisy. Citlivé jsou jak zdravotní údaje, které počítá GDPR do tzv. zvláštních kategorií údajů, jejichž zpracování vyžaduje dodržení přísných podmínek, tak i údaje o vaší poloze.

Informace o zdravotním stavu

Přestože jde v současné chvíli o nouzový stav, státní i nestátní organizace se nadále musí řídit zněním platných právních předpisů. Není pravda, že by GDPR zpracování těchto údajů neumožňovalo.Několik variant samo nabízí. Stanoví například výjimku pro zpracování zdravotních údajů ve veřejném zájmu v oblasti ochrany zdraví. Sem zcela jistě budou spadat právě i pandemie. GDPR vyjmenovává široký seznam možností pro zpracování údajů zvláštní kategorie na základě národní úpravy, mimo jiné například pro monitorování a varování, předcházení přenosným chorobám a jejich kontrolu. U jednotlivých případů nelze zapomenout na čl. 6/1/d a čl. 9/2/c GDPR, které umožňují zpracování osobních údajů pro ochranu životně důležitých zájmů dotčené osoby. To se uplatní například při náhlém kolapsu a převozu do nemocnice, kde je potřeba získat co nejrychleji maximum informací o pacientovi.

Zpracování zdravotních údajů v takto exponované situaci, zvláště když jde přímo o celosvětové zdravotní ohrožení, nepochybně nachází oporu i v právních předpisech.

Jak je to se sledováním osob?

Sledování osob je obecně považováno za velice problematický druh zpracování údajů. Vzhledem k tomu, že může být sporné, jak takové sledování pomáhá v boji s nákazou, je potřeba velmi pečlivě zkoumat jeho dopad na práva dotčených osob v porovnání s jeho předpokládaným přínosem. Vláda a jejím prostřednictvím další státní i nestátní orgány mají několik zákonných alternativ, jak s pandemií pomocí lokalizačních údajů bojovat.

1. Primárním předpisem v situacích ohrožení zdraví obyvatel infekčními chorobami je dozajista zákon č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví. V minulých dnech vláda prostřednictvím ministerstva zdravotnictví nařídila několika poskytovatelům služeb (telefonním operátorům, bankám a bankovním institucím) poskytnout ministerstvu nebo pověřené krajské hygienické stanici lokalizační údaje a informace o platbách. Poskytnutí údajů je podle tohoto opatření nicméně podmíněné souhlasem dotčené osoby, u které byla indikovaná nákaza koronavirem.
2. Podle stejného zákona jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny provádět epidemiologická šetření zaměřená zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy. Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu podobných šetření.
3. V rámci zjišťování informací od poskytovatelů (zejm. telefonní operátoři) dle § 97 zákona č. 127/2005 o elektronických komunikacích je poskytovatel povinen poskytnout lokalizační údaje taxativně vymezeným subjektům. V úvahu by připadala například Policie ČR nebo Bezpečnostní informační služba, do jejíž zákonné působnosti patří i ochrana bezpečnosti a ekonomických zájmů republiky. Tento zákonný rámec se však zdá pro současnou situaci příliš komplikovaný a určený pro typově jiné případy (zejm. odposlech v rámci vyšetřování trestné činnosti).

Český Úřad pro ochranu osobních údajů s určitým odstupem zveřejnil některé rady a vyjádření k aktuálnímu stavu na svých webových stránkách.

Konkrétní vládní kroky

Je tomu jen pár dní, co se vláda dohodla na spolupráci s iniciativou Covid19 CZ, která sdružuje technologické experty a podnikatele z různých oborů. Výsledkem jednání bylo vyvinutí specializované lokalizační linky a aplikace pro trasování nakažených a jejich potenciálních kontaktů. Vláda se vydala cestou první výše zmíněné alternativy, má tedy k dispozici velmi důležité, ale na druhou stranu i velmi citlivé údaje. Proto se, spolu s iniciativou Covid19 CZ, rozhodla mimořádné opatření MZ doplnit o souhlas nakaženého se zpracováním údajů za pomoci lokalizačních dat, aby mohl být přesněji a pečlivěji sestaven seznam potenciálně nakažených osob. Pokud nakažený souhlas neudělí, procedura probíhá „nedigitálně“ jako doposud, to znamená osobní pohovor s hygienikem a sestavování potenciálně ohrožených osob po paměti.

V rámci stejné iniciativy se navíc rozběhl projekt Mapy.cz, který na základě dobrovolného sdílení polohy sleduje uživatele „real time“. Pokud se potvrdí nákaza u jednoho z nich, je schopen notifikovat ostatní, potenciálně nakažené uživatele. Využívá přitom algoritmů vzdálenosti, intenzity kontaktu apod. Data jsou v tomto případě anonymizovaná a vážou se pouze k aplikaci v telefonu.

Všechny projekty se snaží držet v mezích právních předpisů (GDPR), a to především co se týče obecných zásad, jako jsou minimalizace a nezbytnost údajů a také doba uchování, která v případě lokalizační linky nepřesáhne 6 hodin a v případě aplikace Mapy.cz nepřesáhne dobu trvání pandemie.

Data nemají být použita pro případy trestního či přestupkového řízení v rámci nedodržování karantény ani v dalších právních souvislostech.

Jaká je aktuální situace jinde ve světě?

Sledování v Izraeli
Bezpečnostní služba Šin Bet je vybavena pravomocí sledovat určené osoby i v běžném “provozu”, jedná se ale pouze o situace protiteroristického vyšetřování a závažného kriminálního vyšetřování.

I proto opozice a ochránci lidského práva s nastalými opatřeními (sledování civilního obyvatelstva) vyslovují nesouhlas a situaci považují za bezprecedentní a nebezpečnou. Premiér Netanjahu uvedl, že země má neviditelného nepřítele a musí využít všechny dostupné technologie, aby ho porazila. Dodal, že údaje budou shromažďovány jen po nezbytnou dobu (nejprve 30 dnů, ale podle posledních informací byla doba prodloužena na dobu trvání nouzového stavu a následného vyšetřování ministerstva zdravotnictví) a následně budou vymazány.

Dalšími zeměmi, které sáhly po masivním sledování svých občanů, byly Tchaj-wan, kterým se údajně inspiroval i izraelský premiér, a Jižní Korea.

Spojené státy americké
V USA zahájil Bílý dům diskusi s giganty Googlem a Facebookem. Ti by byli schopni provádět sledování v podobných intencích jako Covid19 CZ u nás v ČR, ale prozatím nebylo dosaženo konsensu ohledně způsobu zpracování daných dat a záruk s tím souvisejících.

Až čas ukáže, k jakým různým krokům sáhnou vlády všech zemí zasažených pandemií a zda budou účinné a právně obhajitelné.

Jistě máte spoustu dalších otázek:

Může zaměstnavatel kontrolovat zdravotní stav svých zaměstnanců? Může sdělovat hygieně informace o koronavirem nakažených zaměstnancích? S kým byli v kontaktu, jaká je jejich adresa atd.? Jak by to vlastně v praxi mělo fungovat? S tím vám radíme v našem článku Jak zpracovávat osobní údaje zaměstnanců v souvislosti s koronavirem?

Zdroj obrázku: <a href=”https://www.freepik.com/free-photos-vectors/business">Business photo created by pressfoto — www.freepik.com</a>